Začal nám prosinec a přinesl nám spoustu dobrých zpráv. Ale začnu tou špatnou - 1.12. přesně tu byl majitel a chtěl peníze za byt, ale dobrá zpráva to vyváží. Už od začátku, co tu bydlíme mu říkáme, že nefunguje vrchní záchod, vana není zapojená a pokaždé když se pustí voda v koupelně či po vyprání je voda na zemi. Tak nám přišel dost vysoký účet za vodu. Říkali jsme si, jak mu asi řekneme, že by to - buď konečně mohl opravit - či zaplatit za nás účet. On anglicky umí jen MONEY. Nakonec zafungovala má turečtina a neústupnost a řekl jsem: „BIR AY SU PROBLEM“. Jeden měsíc voda problém. On se na ten účet podíval a společně s penězi vzal, tak doufám, že to zaplatí.
Teď už jen ty dobré zprávy. Měl jsem narozeniny pár dní před prosincem a kamarádi mi tu nachystali parádní baštu a dokonce i dali nějaké dary! Děkuji vám!
Není to tak dávno, co mi sestra napsala, že se za mnou přiletí podívat. V půlce ledna. V bytě nás v té době bude jenom pár. Pokud se nepletu tak tři - Lenka, Rafal a já. Takže místa tu bude dost. Takže, kdo další ještě přijede?
Další zpráva je, že jsem dostal svůj telefon zpět z Ardahanu, kde jsem ho asi ztratil. Nálezci nestačilo, jen mě popsat, ale potřeboval oficiální fax od školy... Copa s tím bude chlapec dělat? Takže pokud mi chcete psát ŠMŠ či volat tak už můžete, protože jsem zase dostupný.
Zúčastnil jsem se každoročního běhu v našem kampusu Beytepe na naší Hacettepe Universitě. Byl to jubilejní desátý ročník. Konal se ve čtvrtek 2.12. ve 12:00. Pro kluky to byly srandovní 3km a pro holky 2km. Nikdo nevěděl kudypa se to poběží, já si bláhově myslel, že se to poběží na ovále, protože se startovalo u něj. Ale ne. Běželo se to za autem, které projíždělo trasu jako první a na něm seděl chlápek a natáčel nás. Museli jsme počkat až doběhnou všechny holky a pak jsme vyrazili. Zvyk napálit to, co to jde, je všude stejný a proto jsem byl za zatáčkou na prvním kopci první a až v průběhu druhého kola jsem někoho potkal - chodce, které jsem přebíhal o kolo. Dvakrát jsem byl rychlejší než auto , co nám ukazovalo kudy jet, tak jsem na něj musel počkat..:)Takže jsem se stal na stará kolena přeborníkem Hacettepe University v běhu po asfaltu na 3km. Čas opravdu nevím, to už by bylo moc:) Nóra mi pak říkala, že nic jiného nečekala, že pokud je tam kopec tak je to jasné. Hmm, já jsem se spíš divil, proč tam bylo tak málo lidí a kde jsou všichni ti, co studují na sportovní fakultě..
Vyhlášení jsme byli jako poslední. Moc jsem nevěděl, co říkali, ale jelikož tu blonďák nevyhrává každý den, tak mi všichni řekli, že je můj čas. Druhý byl Turek, který hraje fotbal a běhá kolem 20km. Třetí byl Rus, který se stal domorodým Turkem, atlet trénující na 400m. Už když jsem ho viděl mi bylo jasné, odkud chlapec je:) Ceny byly „zajímavé“, asi „nejzajímavější“, co jsem kdy dostal. Všichni doběhnuvší dostali tričko s nápisem 10.ročník tohoto běhu a diplom. Na bedně jsem dostal kytku zabalenou do něčeho příšerného, hned jsem ji předal Noře, pak jsme kytku zbavili té příšernosti a vypadala vcelku pěkně. Jakožto správní sportovci jsme všichni dostali RedBull, kolik jsme chtěli. Nora to pije, tak jsem jich pár vzal domů. Dostal jsem i zlatou medail, tak jsem ji doma přidal do mé sbírky tureckých medailí,.. už mám dvě:) Pak jsem dostal v celofánu zabalené ceny se srdíčkem, ve kterém bylo napsané 1.místo muži.. V celofánu jsem našel parádní tričko, které doma putovalo do Rafalových rukou. Pak něco, co si vzal taky Rafal. Originální DVD filmu The Notebook, Rafal to zná a říká, že je to paráda. Asi zase polský vtip? Překvapením byla obálka. V ní jsem našel poukázku na 1nápoj zdarma v jednom z nejdražších barů v Ankaře. Pivo tu stojí 20TL (350CZK), jak mi řekl Sebastian z Německa, další a poslední Erasmus student, co se taky zúčastnil běhu.
Po vyhlášení jsem si zašel na raut něco pojíst a pak jsem si odběhl konečně zaběhat si na ovál:)
A co bude příště? Příští závod mě čeká 27.prosince, což je pondělí ? - 11km po asfaltu ve zdejším Eymir parku.
A co ještě? Našel jsem svoji první cache v Ankaře! Hmmm.. ale našel jsem a to mi nikdo nevezme. A copa počasí tutady jelikož je prasinec? No pršelo nám tu jeden týden v listopadu jinak tu máme pořád kraťáskově a na tričko. Teda aspoň já..
2025 ©