Ankara - dopravní situace

Tak jakpak se to tu vlastně v Ankaře má s dopravou? Něco málo jsem již  zmínil, ale teď  se do toh pustím podrobněji.

• Začnu tím, co tu má absolutní přednost. Tedy auty. Autem tu  jezdí asi téměř každý  a proto jsou tu den  ode dne zácpy. Po  desáté hodině večerní už je provoz dobrý. Kdysi vyšel v Respektu rozhovor s britským sociologem Anthony Giddensem (nejen) o autech -Automobil býval nástrojem osvobození. Ale když trčíte celý den v autě v centru města a nikam se nehnete, protože okolo vás je tolik dalších aut, pak už to původní smysl, pro nějž byl automobil vynalezen, staví na hlavu. Přesně to se děje v Ankaře. V každém autě sedí maximálně  dvě osoby. Víc jsem jich ještě v jednom autě nezahlédl. To, že mají auta na semaforu červenou ještě vůbec nic neznamená. Prostě jedou a troubí a troubí a troubí... Ale nějakým záhadným způsobem to funguje bez nehod..

• Dostávám se k problému číslo 2 a tím jsou chudáci chodci. Ano i ti tu jsou, ale jaksi na ně nezbylo moc chodníků a tak jim nezbývá nci jiného než většinu času chodit po silnici a doufat, že jsou řidiči všímaví. Na největším křižovatkách jsou semafory, ale že máte zeleného panáčka vůbec  nic neznamená. Prostě se rozhlédněte  a když není v dohledové vzdálenosti auto, přeběhnete silnici. Pokud kráčíte jednosměrkou v protisměru, tak bacha na to! Pro řidiče značky nic moc neznamenají.
• Dalším problémem  jsou tu autobusy. Jak jsem již zmínil, jsou tu dvě  dopravní společnosti jakoby Ankarské MHD. První jsou miniautobusy zvané DOLMUS, které nemají pevné zastávky. Stačí pouze zamávat a oni zastaví, stejně tak stačí zakřičet když jste v autobuse  a chcete  vystoupit a  taky vám  zastaví. Cena se  odvíjí od ujeté vzdálenosti.  Trochu dražší než ty druhé autobusy. Druhé autobusy spravuje firma EGO.  Stejná firma, která tu má na starost  i plyn a teplo vodu. tady mají fixní ceny pro studenty. 1,10 za  jednu  jízdu (i metro vlastní EGO), pokdu stihnete do 45 minut přestoupit a vzít jiný bus EGO, tak jedete druhou jízdu zadarmo. Ale občas se  vám stane, že vezmete bus EGO, ale žádný strojek na ražení lístků tam není. Jen tam sedí  jakýsi chlápek a něco chce. No ano  PARA PARA, tedy MONEY MONEY. Stačí mu zaplatit stejnou  cenu jako za lístek. Studenti  1,10 a velcí myslím asi 1,70 .
• Po Ankaře se dá  dopravovat i  taxi. Není to  tak drahé  jako u  nás, ale není to  zas tak levné. Ale po půlnoci, kdy už nejezdí  žádné  spoje, vám už nic jiného nezbývá než  se projít či vzít taxík. Je jich určitě víc než autobusů. Jezdí po ulici a troubí a troubí, stjeně jako dolmusy, aby nabraly zákazník.  Mají žlutou barvu a na střeše napsáno TAKSI. Dá se s nimi, ale i dobře  domluvit na ceně:)

• Mimo město se dá dopravit dvěma způsoby:

1. Vlakem. Ale není to jako u nás, že stačí dojít na nádraží a koupit lístek. Tady se to odvíjí od toho, jak mco dopředu  na nádraží přijdete, tak  takovou máte cenu. Stejně tak si kupujete  lístek na pevnou dobu odjezdu a na svoje jméno. Předpokládám,  že když nestihneme vlak, tak je to naše vina a  musíme si koupit nový lístek, ale zatím jsme vlakem nejel tak nevím. Zítra to napravím cestou do Istanbulu. Vlak je asi nejlevnější, ale zase má omezené spojení a hodněkrát musíte přesedat. Kouknětě na stránky tureckých drah pro více informací.
2. Autubusy. Těch tu jezdí spousta a  jsou velmi komfortní. Zatím jsme jeli  jen busy společnosti Pamukkale Tour a každá sedačka měla vlastní televizi, kde jste jednak mohli dívat  na  filmy, jednak poslouchat hudbu a jednak hrát hry.  Takže vcelku luskus. Ale společností, která  provozuje dálkové linky je tu spousta. Pár názvů těchto společností - Kamil KOC, METRO, VARA ,  VAN GUSLU. Jezdí po celé Ankaře,  takže uvažujeme o tom, že na východ pojedeme autobusem. I když doba jízdy je okolo 24hodin, což  nevím jestli opět zvládnu...